Z Chlumu na Horní les

Počasí sice nic moc, ale protože kvůli covidu sedíme pořád doma, tak bylo třeba někam vyrazit. Markét přišla s nápadem na kopečky kolem Vírské přehrady. I přes to, že skoro pořád mrholilo, že bylo všude mokro, že Áďa remcala něco o bolavých nožičkách a že jsme zkrátili plánované kolečko na pár kiláků, to byl dobrá akce. Objevili jsme úplně novou oblast, kterou budeme dál zkoumat. Tenhle typ krajiny nám sedí. Rozhledna Horní les už byla zavřená,  ale v té mlze by stejně nebylo nic vidět. Musíme se sem vrátit.

Číst dál

Poslední Svratka

Byla tady poslední šance podívat se tento rok na chalupu ve Svratce. Pak se vše zazimuje a dá se zase až na jaře. Navíc všude řádí covid a každá příležitost jak vypadnout někam ven je třeba využít. Myslím, že jsme trefili ten správný čas, kdy mají stromy nejhezčí barvy. Když do toho ještě zasvítí sluníčko, je to nádhera. Podzim jsem měl vždy ze všech období nejraději a tyhle slunečné žlutooranžové dny jsou to nejlepší co v přírodě znám. Jeden den svítilo sluníčko a s dětmi jsme objeli kolečko kolem Devíti skal, pod kterými je těch žlutých stromů nejvíce. Taky jsme začali v lese stavět úplně nový domeček. Tentokrát na lepším místě a poctivě. Z Matýska už je velký pomocník, sekerou a mačetou se ohání jak zkušený zálesák. Během chvilky zvládne přesekat i patnácti centimetrový kmen. Je po mně. A protože mám rád i ponuro a mlhavo, vyrazil jsem v pondělí, kdy se nikomu ven nechtělo, na kolo sám. Mrholilo, byla zima a mlha, ale to mi vůbec nevadilo. Naopak. Objel jsem kolečko po skalkách v okolí a krásně jsem si to užil.

Číst dál

Svratka

Na začátek podzimu jsme se zajeli podívat do Svratky. Listí žloutne, ochlazuje se, stmívá se brzy a příroda začíná být taková, jakou ji mám nejraději. Chystali jsme dřevo na zimu a kromě poflakování jsme trošku jezdili na kole. V sobotu jsme jeli kolečko kolem rybníka Svratouch, do kterého chtěly děti vlézt. Naštěstí se koupali jen Adélčini petshopáci.  Po návratu do Svratky jsme s Adélkou přihlíželi zajímavému dění v parku u místní sokolovny. Na provizorním pódiu tam hrály místní funkové kapely a byl tam i jeden velice povedený fanoušek. Pro Áďu velký zážitek. V noci jsem vyrazil na kolo, abych si pomalu zvykal na zimní režim plný temných studených vyjížděk. Foukal silný vítr, svítil měsíc a byl to velký zážitek. V neděli bylo nádherně teplo a slunečno a tak jsme cestou do Brna objeli na kolech Pilskou nádrž a dopřáli dětem hodně času na sportovišti plném různých atrakcí. Parádní místo pro děti.

Číst dál

Vysoký potok a Pohořelec

Hlavní cíl naší víkendové výpravy byl starý dům na prodej nad obcí Vysoký Potok. Hledání nemovitosti nebo pozemku v Jesenickém pohraničí pořád pokračuje.

Cestou do Sudet jsme vyslyšeli dva malé hladové krky a najedli jsme se v Králíkách v restauraci U Lípy (moc dobré). Obhlídku domu jsme spojili s procházkou na hřeben a po okolních lesích. Nahoře stojí krásná kaple, ale bohužel je hřeben dostupný autem po asfaltce a hlučný provoz nám trošku vadil. Kolem Severomoravské chaty jsme jen prošli a zpátky jsme šli mimo cesty lesem. Chudáček Adélka dostala žihadlo od nějaké velké potvory, kterou nikdo neviděl, ale muselo to být něco hrozného. K autu jsme ji museli donést na rukou a na zádech. Dům ani místo se nám nakonec moc nelíbily, budeme hledat dál. K večeru jsme přejeli do Svratky, kde jsme přespali a druhý den konečně došlo na slibovaný bazén. Ten ve Žďáru máme fakt rádi, pro děti ideální místo, málo lidí, od Svratky kousek.

Číst dál

Prázdninová Svratka

Na týden jsme se přestěhovali na chalupu do Svratky. Já jsem sice musel na tři dny do práce, ale i tak jsme toho stihli hodně. Na kolech jsme prozkoumali neznámá místa kolem Třech studní, včetně koupání v rybníku Sykovci. Cestou zpátky jsme se vydali po zelené značce kolem Medlovského rybníka, ale většinu cesty jsme kola nesli nebo tlačili – rozhodně nedoporučujeme cyklistům a už vůbec ne s dětmi. Děti ke konci stávkovaly a tak jsem se vydal pro auto sám. Jen co jsem se vrátil autem pro zbytek účastníků, začalo pršet. Co pršet, přišel tak silný liják, že stěrače nestačily stírat. Přes týden jsem musel odjet do práce, ale vrátil jsem se s lodí a tak jsme další dny jezdili k vodě a bavili se koupáním a pádlováním. Dobrou tečkou byl příjezd Martina s pruty a výprava na ryby. Matýsek tak poprvé seděl s prutem u vody a dokonce s pomocí Martina ulovil svoji první rybku.

Číst dál

Začátek prázdnin ve Svratce

Na chalupě ve Svratce právě proběhla pečlivě naplánovaná akce. Ve čtvrtek tam kromě nás dorazila kompletní Třinecká část rodiny. Spolu jsme strávili čtyři krásné dny a myslím, že všichni si to pěkně užili.

V pátek to vypadalo na déšť a tak jsme toho využili a vydali se do legendární Čertoviny. Tentokrát tam kromě dobrého jídla a pekelně krásného interiéru postavili i skákací hrady a děti nevěděly co dříve. Během dne se počasí spravilo a vydrželo do druhého dne. Vypravili jsme se na kolo, celá banda osmi cyklistů. Původně jsme chtěli do hospůdky za mostem v Křižánkách, ale zastavila jakási slavnost u kostelíka. Byla tam spousta stánků, jídla, živá muzika a dětské hřiště. Do hospůdky jsme pak sjeli, ale jen co jsme vešli, už jsme zase odcházeli. Zdražili tam nad rozumnou míru – komu by chutnal smažený sýr za 219 korun?. Naštěstí víme o Berušce na horním Svrateckém náměstí. Přejeli jsme tam a dobře jsme udělali. V neděli jsme šli z Karlštejna na Zkamenělý zámek. Zámeček je krásně opravený, může se do dvora a je tam dokonce restaurace, která má otevřeno každý den. Grygovi museli odjet už v neděli, ale my jsme společně s mamkou, taťkou a Sofi zůstali až do pondělka. Vyšlo to krásně, děti si spolu hrály, co víc si může unavený rodič přát. Dokonce jsme si s Maky vyjeli sami na kolech, neuvěřitelné, po tolika letech.

Číst dál

Svratka a Toulovcovy Maštale

Deštivá předpověď na víkend nás do poslední chvíle odrazovala, ale nakonec jsme přece jen vyrazili. Hurá. Stihli jsme toho za víkend docela dost. V sobotu v poledne jsme se ve Žďáru nad Sázavou vykoupali v místním bazéně a dali si vynikající oběd v restauraci, ze které jsme zpočátku chtěli utéct kvůli pomalé obsluze (opak byl pravdou). Večer jsme ještě stihli procházku po okolí Svratky, tentokrát na opačnou stranu než obvykle – šli jsme na golfové hřiště a v plném provozu jsme ho dokonce přecházeli. Sotva jsme došli na chalupu, začaly venku běsnit živly. Pršelo, bouřilo a foukalo celou noc. V neděli jsme konečně vyrazili do Toulovcových Maštalí. Pozdravili jsme Joey a Tima, co šéfovali v hospůdce U Toulovce a vyrazili na klasické kolečko. Všechny potoky byly rozvodněné a některé brody jsme zvládli jen tak tak. Ještě, že děti měly gumáky, voda byla všude. Když jsme dorazili zpátky na chalupu, začalo zase pršet. Co pršet, průtrž mračen to byla. Najednou se objevil Laďa se Zitou. Šli si v tom nečase zaběhat. Dostali dobroty, pár rad jak se vyhnout kopcům a zmizeli směrem k černým mračnům nad Křižánkami. My jsme si liják užili z auta, lilo jak z konve celou cestu až do Brna. Skončilo to v Bystrci a v Komíně bylo úplně sucho.

Číst dál

Svratka

Prodloužený víkend na chalupě. Tentokrát jsme měli kola i lezení a na obojí došlo. S Markét jsme se v sobotu vypravili lézt na Čtyři palice. V pátek večer jsem to byl okouknou na kole a lezla tam jen jedna dvojka. Nevím odkud se vzal pocit, že tam nebude moc lidí. Bylo to hrozné. Vylezli jsme jen jednu cestu a museli jsme utéct do cesty Kejrum, která byla sice krásná a bez lidí, ale bohužel v zakázané části masivu. Poučení pro příště – nikdy sem nechodit o víkendu dopoledne. Na kole jsme toho nakonec moc nenajezdili, Matýsek se od Trenckovy rokle pořád bojí delších výprav. Ale díky zahradě a trampolíně to ani moc nevadilo.

Číst dál