Můj pohled na svět přes modré brýle
Předpověď na tento den byla z pohledu kola velice nepříznivá. Hlásili déšť a stav na radaru se měnil každých pár minut – neočekávaně se objevovaly deštíky a bouřky. Potřeboval jsem se ale pohnout a vyčistit trošku hlavu, tak jsem vyrazil.
Do krajiny křížků a opuštěných cest ideálních pro nenáročné popojíždění na kole jsme vyrazili v plném složení a každý na svém kole.
Do krajiny křížků, rybníků, divokých údolí a krásných šotolin jsme se vydali s Ladinem. S Márou jsem Třebíčsko projezdil na kole, ale tentokrát jsem kolo nechal doma. V teniskách je to taky parádní zážitek. Proběhli jsme několik mých oblíbených míst – údolí Oslavy, nádraží ve Studenci, Pozďatínské rybníky, lom v Kojatíně a modrou značku z Budišova do Oslavy. Díky moc Ladine, bylo to super.
V sobotu jsme s Maky vyrazili na Třebíčsko – první letošní výlet do Márova kraje křížků, zapadlých vísek a parádních kolostezek. Snažil jsem se naplánovat vyjížďku tak, aby spojovala nejhezčí úseky a místa z předchozích výprav. Nejhorším úsekem byl paradoxně prudký výjezd kolem kaple z Pyšelu na prvních pěti stech metrech naší trasy. Kdyby Třebíčsko někoho lákalo, tak určitě doporučuji vydat se ve stopách našich kol:
V sobotu jsme se vydali na Třebíčsko. S Márou o tomto, cyklistickým bohem požehnaném kraji, básníme už pěkně dlouho a tak bylo na čase vzít tam i Maky. Pospojoval jsem nejhezčí úseky z předchozích výprav a naplánoval celý okruh tak, aby se Třebíčsko ukázalo v tom nejlepším světle.
A tak se tentokrát nekonaly žádné bludné výjezdy do polí a luk, žádné bahno po osy, žádné lehání si s kolem do potoka (vzpomínáš Máro?) a žádné přenášení kola přes neprůjezdné úseky, prostě jen krásné cesty mezi rybníky, remízky a bludnými balvany. Okruh jsme nakonec kvůli deště zkrátili a do mé oblíbené nádražky ve Studenci jsme se nedostali, ale i tak to bylo pěkné svezení. Dík Máro, žes tenhle kraj objevil.
Je pátek večer. Odpolední vyjíždka do lesů k Bitýšce byla sice blátivá, ale venku je konečně krásně. Je modro a zapadá slunce. S Davidem brnkáme bluegrassové instrumentálky a mezi tóny definitivně zavrhujeme jarní lyžovačku v Tatrách. Když už má být v Tatrách po dvou měsících čekání pěkně, vrhnou se na nás bacily. Tento rok už nám to asi nevyjde. Sníh nám utíká a počasí je naprd. Na Tatry se přes víkend nenápadně koukám alespoň přes webové kamery – kdyby tam náhodou bylo škaredě, tak bych si tím krásně zdůvodnil naši neúčast. Vše zbytečně, bylo tam pěkně.
V sobotu nás počasí pěkně zklamalo. Z namyšlené trasy nezbylo nic a tak jsem se na Třebíčsko vypravil znovu. Ne svojí vinou jsem neměl mapu, ale celý okruh plánovaný na sobotu jsem objel. Z Budišova přes Rudíkov, Hrozatín, Svatoslav a Radošov do údolí Jihlavy. Podlél vody přes Červenou Lhotu do Třebíče a přes Pocoucov a Nárameč zpátky do Budišova. Líbí se mi tam čím dál více. Dík Máro.
Vydali jsme se s Market, Márou, Kámou, Pidim, Dášou a Honzou na nedělní vejlet po Třebíčských cyklostezkách. Fotil snad úplně každej. Počasí vyšlo skoro tak, jak jsme si ho s Márou v tajných fantaziích představovali – zima, vítr, mlha, déšť nebo sněžení, mraky, tma, křížky a stromy bez listí.