Jarní Toulovcovy Maštale

Začíná krásný sluneční den a já vyrážím brzy ráno na kole ze Svratky do hlubokých lesů. Je zima, teplota těsně nad nulou, necítím prsty na rukou a snažím se neminout ani jedno místečko kam svítí slunce. Hladina Svratouchu je jako zrcadlo a připadám si v tu chvíli jako někde ve Skandinávii. Projel jsem červené značky v Toulovcových maštalích. Byl jsem tam tak brzy, že jsem nikde nikoho nepotkal. Čekal jsem davy lidí. Vyšlo mi to krásně. Projížďka po cestičkách mezi pískovcovými skalami, to je neuvěřitelná nádhera, hodně jsem se tam těšil. Cestou zpět jsem objevil Damašek – zapadlou část obce Pustá Rybná. Na oběd jsem byl zpátky.

Pokračovat ve čtení „Jarní Toulovcovy Maštale“

Svratka a Maštale

Hlásili déšť, ale to nás neodradilo. S Kámou, Vagošem, Grétkou a Prokopem jsme vyrazili na víkend na chalupu do Svratky. Měli jsme kola i lezení, ale nakonec z toho byly jen vycházky. První den jsme prošli „výběrový“ okruh v Toulovcových maštalích a cestou zpět jsme nakoukli (doslova) do Pekelné Čertoviny (bylo tam moc lidí a hodně draho). V neděli se počasí úplně obrátilo – svítilo slunce, nebe bylo modré, mlha se rozpustila a a tak jsme byli skoro celý den venku. Je vidět, že přichází zima, lidí v krajině ubývá.

Pokračovat ve čtení „Svratka a Maštale“

Maštale a Peklo

Jednou za rok přijedou z Třince všichni na chalupu do Svratky. Tentokrát zůstala Maky s Áďou doma, ach ty nemoci. V pátek jsme podnikli hromadnou výpravu do Maštalí a do Pekla. Druhý den, pro velký úspěch, znovu Peklo – tentokát i s prohlídkou podzemí. Dobře bylo.