Praha a Quicksilver

Půl roku očekávaný koncert nadešel. Do Prahy se klukům z Monogramu podařilo dostat pravej nefalšovanej americkej blůgrás v podobě kapely Doyle Lowson and Quicksilver. Tradičně jsme do Prahy vyrazili hned ráno, to abychom měli čas na město samé.

Praha je kouzelná. V uličkách Starého města a Malé Strany jsem musel prožít jeden ze svých minulých životů. Tak se mi tam líbí.

Ani tentokrát jsme nezapoměli na výstavy. První byla série fotek Citylab Jiřího Turka v Leica Gallery Prague. Technika, kterou fotky dělal se mi hrozně líbí – vše je většinou rozmazané pohybem, hodně zašuměné a barvy mají mírně nepřirozené odstíny.

Další výstavní zastávkou bylo Centrum součacného umění DOX, ve kterém prbíhalo výstav hned několik. Za sebe můžu říct, že se mi líbila jen výstava fotek Alžběty Jungrové z prosředí pražského klubu Blue Lite nazvaná Blue Light Tonite.

Večer patřil koncertu. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co jsem si z koncertu odnesl. Viděl jsem poprvé v životě americký bluegrass, zážitek to byl velký. Muzikanti, včetně těch mladejch hošanů, to byli excelentní. Takhle hrát můžou opravdu jen amíci. I tak mě ale ke konci bolela hlava a bluegrassu jsem měl plné zuby. Něco mi v tom chybělo. Tradiční bluegrass asi nikdy nebude můj šálek kávy. Dokonale zvládnutý nástroj a hlas není všechno. Nebaví mě hudba bez nových myšlenek a zajímavých nápadů, byť dokonale zahraná.

 

Praha podzimní

V neděli jsme se vydali na vejlet do Prahy. Kromě tajů města, temných staroměstských uliček, židovského hřbitova a Sudkova ateliéru jsme měli spoustu dalších plánů, na které uzrál čas právě tuto neděli. Před rokem jsem Market slíbil svařák na Kampě, na Žižkově měli hrát večer Flecktones a v ulicích města je k vidění výstava sdružení PostBellum.

Vydali jsme se přes Malostranské náměstí po starých zámeckých schodech na hrad. Cestou jsme pročítali panely akce My jsme nezapoměli, kterou sdružení PostBellum zasadilo do ulic a náměstí po celém městě. Výstavu jsem si jako pravidelný posluchač Příběhů dvadcátého století nemohl nechat ujít. Připravili to zajímavě a líbilo se mi, že panely pročítali i mladí lidé. Práce PostBellum je pro mě v dnešní době jedním z mála světlých míst.

Nedaleko Střeleckého ostrova tvořil pan fotograf Sudek. Podívali jsme se do míst, kde vznikala série Okno mého ateliéru a kde tento velký fotograf prožil část svého života. Malá chaloupka v zahrádce obehnané ze všech stran vysokými domy a vznikaly tam fotky, které obletěly svět.