Pánská jízda

První samostatné výprava pánské části naší rodiny do mých rodných Beskyd. Bydleli jsme u našich, mlsali všechny dobroty co vařila mamka … Podívali jsme se na Ostrý, do Čerňaviny, na Kamenitý, na Javorový, do Karviné za Wawrzyczkama, do Těšína ze Novákama i do Hrádku za ségrou. Byl to parádní týden.

Beskydy podzimní

Na pár dní jsme zajeli k našim do Třince. Každý den jsme byli někde na kopcích. V pátek jsme s Matýskem na zádech vyběhli na Lysou. Za čtyři hodiny jsme byli zpátky u auta, dolů jsme šli napůl potmě, což bylo velmi veselé, protože jsme si vzali dvě čelovky – jednu nesvítící a druhou s téměř vybitými baterkami. V sobotu jsme byli na Ostrém a v neděli jsme běžel z Třince přes Čantoryji za ségrou do Hrádku (skončil jsem předčasně v Nýdku), kde se jedlo, pilo, hrálo, oslavovalo … dobré to bylo.

Nedělní výbeh na Čantoryji (21km, 1116m, 2h 53min)

V Beskydech

V sobotu jsem vzal taťku na BG Jam do Dobratic. Potkal jsem tam plno kámošů, čepovali tmavé pivo, za pódiem stály stromy, líbilo se mi to. Druhý den jsme s Wawrzyczkama vyšlápli na naše nej místo – chatu Kamenitý. Škoda, že je to z Brna tak daleko.

Javorový ve dvou

Poprvé jsem běžel na hory ve dvou lidech – přidal se Peťa Novák, bluegrassová legenda a v poslední době i pravidelný účastník různých severomoravských běžeckých závodů 🙂 Vyrazili jsme jednoho deštivého večera z Tyry po žluté značce, kterou jsme neznali. A bylo veselo. Pěťovi se mlžily brýle, takže běžel napůl po slepu a mě v polovině došly baterky v čelovce, takže v horní části,  kde byla hustá mlha, jsem na tom byl podobně. Dobrá akce.

Trasa na cykloserveru 9km, asi 600m, 1,5h

S Matesem na zádech

S batohem na děti, do kterého jsme šoupli Matýska, jsme se pěkně prošli po Beskydských kopcích. Na Ostrém jsme byli, na Kamenitém jsme byli, v Košařiskách jsme byli. V pondělí pršelo, takže jsme Lysou horu zase odložili, ale Matýsek ji má slíbenou, takže příště.

Pustevny

Na Pustevny jsme šli v pondělí. Po týdnu deště konečně vyšlo ve Slezsku sluníčko. Na Pustevnách bylo jen pár lidí. Moc pěkné místo to je. Dříve jsem tam často procházel jako turista. Dolů jsme sešli po zelené z Radhoště, ale s vozíkem to byl docela boj.

Po žluté

Ani záplavy a déšť mně od běhání neodradily. Běžel jsem z Tyry po staré žluté značce na Ostrý, přes Čerňavinu na Kozinec a domů do Třince. V lesích byla spousta popadaných stromů a všechny potoky byly plné vody. Běh přes prales Čerňavina pořád zůstává nejhezčím úsekem co jsem kdy běžel.

Trasa v mapě; 14.5km; 1h 40min; nastoupáno asi 600m

První sníh

Po týdnu zase v Třinci. Večer jsem se nenápadně vytratil a vyrazil do Karviné na malý komorní koncertík mých kámošů – Petra Fúriková and Banda všech Band a The Jumper Cables. Konečně jsem je všechny viděl na živo. Moc pěkný večírek to byl, teda až na to mé noční bloudění po Parku Boženy Němcové, který je neskutečně velký a při hledání restaurace Oáza jsem ho téměř celý prošel.

V neděli venku celý den lilo jak z konve, goráčovky zůstaly v Brně a odpolední pokus o výcházku skončil dříve než pořádně začal – zmokli jsme jak koťata. Večer ale udeřila má hodina. Stejně jako před týdnem jsem před osmou zaparkoval v Tyře a vyběhl do tmy. Pokus o hřeben na Javorový mi ale zase nevyšel. Začalo chumelit, přišla mlha a vítr. Protáhl jsem výběh po traverzové cestě pod Javorový, ale nebyla to žádná velká romantika – všude voda, sníh, kaluže a bahno. Když jsem po hodině a půl zahlídl první světlo civilizace, bylo to jak znovuzrození.

Trasa na cykloserveru, 12km, 750m, 1h 23min.

 

Kočkování v Beskydech

Přiznávám, že na koncert Tomáše Kočka a jeho orchestru se mi moc nechtělo, ale bylo na čase jít se na oplátku podívat na tip, se kterým přišla Maky. Po všech těch bluegrassových hrůzách, které se mnou absolvovala (a další už jsou v plánu) jsem nakonec šel docela rád. A dobře jsem udělal. Parádně zahrané i zazpívané. Sáákryš, to zase jednou mé malé muzikantské já dostalo lekci.

Kočko je z Frýdku-Místku a v jeho písních se často objevují místa, poblíž kterých jsem vyrůstal. Bylo tak zvláštní slyšet tady v Brně mluvit a zpívat třeba o hoře Godule nebo o vesničce Řeka. A protože se poslední Kočkovo album točí právě kolem Goduly (dříve Hodovnice), zapojili jsme ji do našeho víkendového plánu. V sobotu jsme šli z Komorní lhotky na Godulu, dále pak na Ropičku, Ropici, Velký Lipový, rozcestí Kalužný na Kamenitý a dolů do Košařisek. V neděli na Filipku a Loučku.

Na Ostrém

Z práce rychle do auta a autem rychle na sever. Vedeni obrovskou duhou které jsme se téměř dotýkali jak byla blízko, jsme dojeli až do Třince a na Ostrý. Halušky od mamky, vínko, stmívání na verandě.

Místo hlášeného deště tradičně svítí slunce a je pěkně. Zrada. Chtěli jsme tento víkend na skály. Doufal jsem, že se to zkazí v noci na neděli. To by bylo ideální, šel bych ráno za mlhy fotit do pralesa. Neděle ale byla ještě hezčí než sobota.

Vydali jsme se na Kamenitý. Je to široko daleko nejhezčí místo, se širokým a dalekým výhledem na prales a údolí Lomné, s krásnou chatou a dokonalou obsluhou (pivo vám klidně donesou ven až na dřevěné lehátko). Jedinou nevýhodou je, že to máme zpátky k nám na chatu trošku do kopce. Ono po dvou pivech a nějakých těch dobrotách má člověk chuť spíše na spaní nebo sestup do údolí.