Konec světa v Nové Senince

Nová Seninka ožila na víkend zvuky bluegrassových nástrojů. Blanka a Boris Preisslerovi pořádali další ročník hudebního setkání Na konci světa. Osm kapel, penziónek plný muzikantů, večerní koncerty a jamování ve dne v noci. V sobotu se konal společný koncert v místním kostelíku – to byl zážitek, krásná akustika, vitráže, má slabost pro temná místa, no líbilo se mi to.  A k tomu super počasí a běhání s Ladinem. Náročný víkend to byl.

Pokračovat ve čtení „Konec světa v Nové Senince“

Přes Kraličák

Rychlá akce odpoledne po práci. V jednu s Ladinem sedáme v Brně do auta, ve tři vybíháme z Dolní Moravy. Pomalu, ale jde to. Na hřebeni na nás čekala spousta pěkných věcí – bahno, kaluže, šutráky, mlha, zima, vítr a trošku bloudění. Na rozhledně na Klepáči jsem byl poprvé v životě. Dole v Krčmě už bylo zavřeno, ale nakonec jsme pana hostinského udolali. Já hraním na banjo, které tam měl, Laďa povídáním o letadlech. Dostali jsme pivo, česnečku i kafe a nakonec nechtěli ani zaplatit. Každopádně – zvládli jsme to. Horských běhů mám za sebou málo, vůbec jsem netušil jak to půjde. V jedenáct hodin večer usínám ve své posteli doma v Brně, abych brzo ráno sedl na kolo a jel na brigádu do Krasu. Člověk zvládne více než si myslí. Pokračovat ve čtení „Přes Kraličák“

Svratka

Tento rok poprvé ve Svratce. Sice trošku pršelo, ale stihli jsme vyjížďku na kole, výlet ke Svratouchu i lumpárny na dětských hřištích. A taky běh na Devět skal mi udělal radost.

Týden v Beskydech

Poslední týden před změnou zaměstnání jsme strávili u našich v Beskydech. Na Kamenitém jsme byli, hraniční hřeben jsem si projel, na oslavu nás ségra pozvala, Mates si pořádně zajezdil v autě, … no máme se tam vždy dobře.

Běháme po sněhu

Jak já už se na ty hory těšil. Výběh vedl tentokrát z Tyry na Ostrý, po hřebeni na Javorový a zpátky do Tyry. Sněhu a ledu bylo o dost více, než jsem čekal, ale aspoň bylo na kopcích málo lidí.
Tyra, Ostrý, Javorový, Tyra, 18.1km, 2h:20min, 676m

Beskydy podzimní

Na pár dní jsme zajeli k našim do Třince. Každý den jsme byli někde na kopcích. V pátek jsme s Matýskem na zádech vyběhli na Lysou. Za čtyři hodiny jsme byli zpátky u auta, dolů jsme šli napůl potmě, což bylo velmi veselé, protože jsme si vzali dvě čelovky – jednu nesvítící a druhou s téměř vybitými baterkami. V sobotu jsme byli na Ostrém a v neděli jsme běžel z Třince přes Čantoryji za ségrou do Hrádku (skončil jsem předčasně v Nýdku), kde se jedlo, pilo, hrálo, oslavovalo … dobré to bylo.

Nedělní výbeh na Čantoryji (21km, 1116m, 2h 53min)