Kresby II
Kresby ze začátku podzimu. Začínám více kreslit tužkou. Je to sice úplně všední nástroj pro kreslení a psaní, ale jeho možnosti jsou nekonečné. Dají se volit různé tvrdosti tužky, ale i s jednou tužkou se dá pomocí různých sklonů a tvarů hrotu nakreslit úplné zázraky. To samozřejmě není můj případ, jen se snažím poukázat na tak obyčejnou věc dostupnou každému.
První obrázek je strom, který mě zaujal, když si děti hrály na břehu Pilské nádrže ve Žďáru nad Sázavou.
Následuje první kresba gotického zámku Kuks (černou propiskou v práci na stole). Zaujal mě vstup do hrobky, ke kterému se určitě ještě vrátím.
Další pokus o Kuks po návratu z práce. Tentokrát jsem si vzal větší papír (A3) a místo černé propisky inkoustové pero. Tentokrát jsem si vyfotil i přípravnou kresbu, kterou na konci z perokresby gumuji. Ještě to není ale není ono, Kuks se ještě objeví.
Aby toho nebylo málo, zkusil jsem Kuks ještě jednou. Pořád to ale není úplně ono. Tahle budova v tomhle pohledu a nasvícení mě pěkně trápí. Nejlépe by to asi šlo vodovkama.
Od Kuksu jsem si odpočinul a pro další obrázek jsem si jako námět vybral dům, který mi dnes padl do oka. Cestou z práce na kole jsem čekal na zelnou na Pisárecké křižovatce v Brně, kouknu doprava a vidím krásnou vilu zasazenou mezi platany. Jak jsem doma zjistil, je to vila Wilhelma Leopolda Wägnera a stojí na adrese Hlinky 154. Kreslil jsem technikou, kterou jsem vychválil na začátku - obyčejnou tužkou.
A teď něco ponurého. Po roce jsem oživil tablet a dal se do kopírování obrázku, který jsem dnes našel na webu. K takovému stylu mířím, ale jde to pomalu. Pořád hledám vhodné techniky. Netuším jestli to budou nakonec vodovky, tisky nebo tablet, na kterém jsem dnes udělal tohle:
A pro velký úspěch (ten temný obrázek se mi hodně líbí) jsem se hned druhý den pustil do dalšího ponurého výjevu. Tentokrát je to tramvaj někdy dávno v New Orleans.
A ještě jednou stejnou technikou obrázek z Jeseníků. Je to hájovna (asi), která stoji vpravo pod první serpentýnou na Červenohorské sedlo. Kousek za ní je ubytování u Pelikána. Často u ní parkujeme auto, když vyrážíme nadivoko někam nahoru. Když jsem tam teď nechával auto přes noc a vyrážel pozdě večer s batohem na zádech přespat nahoru pod stráně, tak jsem si řekl, že si to místo musím nakreslit.
