Potmě
Do práce už pár týdnů jezdím na kole a užívám si to v dešti i ve sněhu. K tomu jsem začal po dlouhé době trošku běhat. Po pěti letech se vracím na pěšinky v lese pana Wilsona. Běhám potmě a nepotkávám tam nikoho. Často si předem vyberu nějaké téma, které pak během výběhu v hlavě rozebírám a řeším. Myšlenky se ale při té dřině zpomalují a někdy úplně zastavují, takže stejně většinou nic kloudného nevymyslím. Včera jsem vybíhal s tématem nedořešeného problému z práce, ale pod černou klenbou stromů, vysoko nad mořem prosvítajících světel a zvuků se téma změnilo na malování a focení. Když jsem se vrátil, vzal jsem foťák, svůj oblíbený ruský Helios a …