Modrý Pavouček

Vysoké Tatry, 21.-23.10. 2005

Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Tady je úryvek, který si čas od času pročítám: “Život je krásný, ano. Jen někdy nerozumím evropskému výkladu štěstí. Například ztracený obzor, který sem jezdí hledat každý Evropan. Jestli se pamatujete, tak Hugh Conwaye unášejí letadlem do Šángri-la údolím Indu a vzápětí na to nouzově přistanou na ledovci. To znamená, že to muselo být spíš někde v Kakákóramu než v Himaláji. Dokonce někde hodně blízko Hunzy.

Vytáhli jsme pod Ošarpance tunové batohy s matrošem na hákování - to vše kvůli dvěma délkám na Malého Ošarpance z Rumanovy dolinky.

Mrazivá fotografická výprava po bunkrácké linii s Alexem.

Lezli jsme, lyžovali jsme, měli jsme se krásně.

Deštivý víkend v okolí Adršpachu.

S Jurou, Klárou a Alčou jsme projeli za dva týdny velkou část ostrova a zažili celkem zajímavé věci. Začalo to nepojízdným autem na dálnici někde kolem Benátek. A skončilo to vykradeným autem v údolí nad městem Corte. Zloděje jsme díky Jurovi cholerikovi dokonce dostihli a v Corte jsme je zablokovli na mostě. Dokonce se i střílelo. Od policie jsme pak dostali “glejt”, který nám otevíral všechny dveře. Stačilo ukázat a měli jsme zelenou.