Modrý Pavouček

Jsem moc rád, že jsem si mohl s SK Bandem zahrát na Ostrém - na místě, kde kdysi celé mé muzicírování začalo. Společnost to byla vskutku vybraná, The Jumber Cables a Red And White. Díky Lukášovi, že to vše tak pěkně zařídil.

Krátká služebka do sídla SAPu. Všude bylo hrozné vedro - v práci, v autě, v domečku, venku. I tak jsem jeden večer vyrazil na dlouhý běh po Heidelbergu, je to krásné město. Pěkně jsem si poskládal všechny turistické cíle a za dvě hoďky jsem byl zpět u auta. Běh Heidelbergem (15km, 1h:55min)

Ne celých deset dní jsme se odstěhovali na chalupu do Svratky. Dovezli jsme novou trampolínu a stala se velkou atrakcí, i děda František si tajně zaskotačil. Víkend před návratem do Brna se sešla celá Brněnská rodina, bylo to fajn.

S Ladinem a Karlem jsme pobyli pět dní v Tatrách. Pro mně takový malý návrat po dlouhých letech tátování. Je fajn mít kolem sebe takové lidi, zvlášť když prší a hlavu obestírají chmury a zaječí úmysly. Já se vrátím … [gallery columns=“5”]

Na víkend jsme s SKBandem vyrazili na nejstarší slovenský bluegrassový festival do Hornej Poruby. Vše se odehrávalo v krásném přirodním amfiteátru nad vesnicí, kam se člověk podíval viděl jen stromy, kopce, skály a muzikanty propadlé peklu bluegrassu. Hráli jsme v pátek pozdě večer a bylo to skvělé, nedaleko pódia hořel oheň a dým sem tam prošel přes nás, romantika. V sobotu jsem šel běhat, sice nevyspaný a s jemnou hladnikou alkoholu v krvi, ale ty krásné kopce a louky kolem, to bych si vyčítal, kdybych celou dobu proseděl dole u piva. Zmohlo mě to pěkně, těšil jsem se, že si lehnu a celý zbytek soboty budu spát. Místo spaní mě ale čekalo zkoušení a další nečekané vystoupení (místo Candy Floss). Tož ale zvládli jsme to. Dobré to bylo.

Týdenní dovolená v Českém ráji s Odvárkama. Lezli jsme po skalách, na kolech jsme projeli skoro celý Skalák, běhat jsme chodili po pohádkových pěšinkách mezi věžemi, toulali jsme se skalními městy a bydleli jsme v místě, kde se naši caparti měli jako v peřince - pískoviště, trampolína, bazén, spousty hraček. První výběh (14km) Centrem Skaláku (9km) Běh na Trosky (14km)

Víkendová narozeninová oslava v Třinci. Celý víkend se nad Jablunkovským průsmykem honily bouřky. I tak jsme si stihli zaběhat (já i Maky), zajet na radovánky do Hrádku, potkat se ségrou, dát si pivo na turistické chatě na Ostrém. přespat jednu noc na naší chalupě a zkontrolovat borůvkové plantáže. Můj sobotní běh (17,5km, 700m, 2h)

sobotu jsme konečně, po dlouhém odkládání, zajeli do ZOO v Lešné. Vedro, vedro, vedro, a k tomu hlava na hlavě. Vrátili jsme se utahaní jak koťata. V neděli jsme vzal děcka na Hády, ale moc dlouho jsme tam nevydrželi. Nebyly tam totiž žádné diamanty.

Do krajiny křížků, rybníků, divokých údolí a krásných šotolin jsme se vydali s Ladinem. S Márou jsem Třebíčsko projezdil na kole, ale tentokrát jsem kolo nechal doma. V teniskách je to taky parádní zážitek. Proběhli jsme několik mých oblíbených míst - údolí Oslavy, nádraží ve Studenci, Pozďatínské rybníky, lom v Kojatíně a modrou značku z Budišova do Oslavy. Díky moc Ladine, bylo to super. Trasa na Stravě (24,5 km, 2,5h)

Další z povedených víkendů s Kámou a jejími prcky. V sobotu jsme lezli na Drátníku. Nechce se tomu věřit, ale začíná to jít i s tou bandou malých lumpů, kteří dole pod skálou kmitají jak čečotky. Večer jsme dali, nyní již tradiční, zastávku u Koloušků, díky za to krásné místo. Neděle patřila běhu, kolům a Kukyho lesu. Nedělní běh po skalních oblastech (25km)