Modrý Pavouček

Listopad a Prosinec jsem věnoval hlavně muzice - spousty večírků, jamů a zkoušek s kapelou. Taky jsem dost cvičil a zvládli jsme vystoupení v Boskovicích. Na hory jsem se moc nedostal, budu to muset brzy napravit. Po dlouhých letech jsem se rozhodl pro pořádnou kytaru, to si taky vzalo spoustu času.

Na jednu noc do Orliček. Před setměním jsem si rychle projel červený a modrý trail na Suchém vrchu. Krásné sluníčko, které svítilo do zamlžených lesů. Na odvrácené straně Suchého vrchu byl led a zima. Po návratu před chalupou Peťa hostil náhdné kolemjdoucí rumem. Večer fajn posezení na chalupě u Lídy a spol. (další jména si nepamatuji). Návrat po půlnoci za svitu měsíce. V horní chalupě jsme spali s Peťou sami. Měl to být poklidný a samotářský víkend, ale i takhle to bylo dobré.

Po včerejší pěší objevné výpravě jsem dnes vyrazil objevovat nová místa na kole. Trasa vedla po kopcích kolem Boskovic. Myslel jsem si, že bude teplo jako včera, ale to jsem se hodně spletl. Ve stínech byl led, při sjezdech mi mrzly snad i kosti a nohy jsem rozmrazil až v autě cestou do Brna. Ale jinak veliká nádhera, krásná krajina, téměř liduprázdná. Většina trasy vedla po pěšinkách a šotolinách, takže ani auta se nekonala.

Den plný cestování. Ráno přes Havlíčkův brod do Železných hor projít si pár nových míst. Na oběd přes Hlinsko do Čertoviny. Pak do Svratky zkontrolovat chalupu a uklidit na zimu trampolínu. Celý den sluníčko a jasno. Zpátky do Brna jsme to stihli ještě před setměním.

Úžasných pět dní v krásné chalupce v dalekých Krušných horách. Jeli jsme dvě rodiny, vzali jsme si kola a projeli jsme spolu s dětmi spousty míst v okolí Přebuzi. Jeden den jsme sjeli dolů do podhůří a z Karlových varů jsme se vydali na hrad Loket. Krušné hory opět zabodovaly. Pomalu, ale jistě se z nich stávají mé nejoblíbenější hory naší republiky. Jsou pořád pozapomenuté, málo obydlené, plné starých domů a chalup.

Jako každý rok jsem si nenechal ujít akci v Nové Senince, kterou pořádají lidé kolem kapely Vacuum Ball. Opět se sjeli muzikanti z celých Čech a Slovenska, aby vytvořili úžasnou atmosféru v této malé zapadlé pohraniční vesničce. Měl jsem s sebou kolo, takže jsem si krásně nakombinoval muziku s výlety po Staroměstsku a Klodzku. Celou dobu bylo hodně větrno a byla pěkná kosa. Poprvé jsem se podíval na novou rozhlednu co postavili Poláci na Kraličáku.

Příběh devítimetrového trámu, který jednoho nenápadného dne vznikl u Ládina na pile v Synalově. Bylo kouzelné být u toho, vidět všechny fígle a triky a nakonec si šáhnout na krásný voňavý modřínový trám.

Krásné počasí a všichni zdraví. To je kombinace, která nám v poslední době nevychází moc často. Narychlo jsme si našli kousek neprobádaného území nad Tišnovem a vyšlo to. Bylo tam krásně. Louky nad Jamným jsou úžasné. Šli jsme po naučné stezce “Po starých názvech Jamného”. Pohybovali jsme se jen podle mapy, značky na stromech nebyly. Našli jsme spoustu hub a večer byla houbovka. Taky jsme našli zvláštní obrovské bílé houby, které jsme neznali.

Dva dny na Ostrém. Pokrývači pokračují a blíží se chvíle, kdy bude chalupa v bezpečí před vodou a sněhem. Pomalinku se objevují zářivé barvy a do hor přichází ta správná podzimní nálada.

Víkend v Orličkách. Chtěli jsme Peťovi trošku pomoct se dřevem. Ale hlavní motivací je stejně asi jako vždy setkání s fajn lidmi, muzika, dlouhé noční večírky a spousta zábavy. Já jsem se bavil už cestou z Brna. Před Svitavami mi hopla pod auto srnka - za světla, na přehledném úseku, jel jsem pomalu, vůbec jsem ji neviděl. Vypadalo to v pohodě, ale když přestalo auto topit a v kopcích nad Lanškrounem táhnout, nebylo mi moc do zpěvu.