Modrý Pavouček

Zdá se, že se to týká dvou věcí: prožitím písničkového příběhu a způsobem instrumentálního doprovodu. Red Allen: Není rozdíl mezi bluegrassovou a countryovou písničkou. Já to dělám takto. Uslyším písničku a když se mi líbí, určitě mi zůstane v hlavě. Jdu domů, pořád ji slyším a nemůžu spát. Prostě cítím, že to je ‘grassová písnička’. Bluegrass je smutná hudba. Vždycky byla smutná a lidé, kteří neprožili smutek, budou vždycky těžko rozeznávat, o co jde. Vy si myslíte, že bluegrassový hudebník musí ve svém životě zažít žal? To snad ne, ale myslím si, že by měli umět smutek vycítit. Jako tady v Bostonu - umyvači nádobí, černí a bílí mlátící se do hlav - bluegrassový hudebník musí vycítit, že to je smutek a že by o tom měl napsat píseň.

James Monroe: Bluegrassovou písničkou může být cokoli. Nejde ji, myslím, přesně definovat. Bill Monroe nahrál písničku ‘Danny Boy’. Víte, jak je stará, a v kolika různých úpravách se už hrála, v popových a jiných. Jaký si ho uděláte, takový váš bluegrass bude.

Jimmy Martin: V bluegrassové písničce hraje mandolína, kytara, banjo a kontrabas. S těmito nástroji může být jakákoli písnička bluegrassová? Ano. Občas mi někdo v Nashvillu řekne: Mám pro tebe dobrou bluegrassvovou písničku, Jimmy. A když mi ji zahrají, někdo povídá: tak tohle není zrovna typ pro tebe. To je tak pro Eddyho Arnolda, řeknu jim: Poslechnu si ještě text. Když to bude mít dobrý text, já z toho bluegrass udělám.

Peter Rowan: ‘The Walls of Time’ má rock’n’rollový rytmus a navíc ještě bicí a pořád zůstává bluegrassem, protože má všechny vlastnosti bluegrassové písně. Ty podstatné věci jako smrt, láska, život je těžký, ale já ho mám rád. Bill Monroe, myslím, jednou řekl, že bluegrass je, stejně jako blues, jakási pastevecká halekačka. Přímo základní stavební kámen hudby. V každé zemi jsou písně, které mají tyto vlastnosti. Je to stejný typ jako bluegrass. Ale aby píseň byla skutečně bluegrassová, musí se s ní také odpovídajícím způsobem zacházet. Různé variace, např. moderní bluegrassové popěvky Leona Russela a Boba Dylana, nejsou ve skutečnosti z bluegrassových zdrojů, jsou ovšem do bluegrassu přijaté. Proto se nestanou stylovými stálicemi, zůstanou z nich bluegrassové úpravy původních melodií.

Jesse McReynolds: Pro mě je těžké rozlišit, co je bluegrass a co je country. Zřejmě to záleží na doprovodu, jestli je tam banjo, housle a to ostatní, nebo jestli je to country. Jestli se náš zpěv hodí k country nebo k bluegrassu, je jedno. Zpívali bychom to vždycky stejně. Aby bluegrassová písnička dobře vyzněla, musíte ji udržovat v dostatečném tempu, aby se dobře snesla s banjem. Vezměte si třeba ‘Crazy Arms’ v tříčtvrťovém taktu a ve westernovém rytmu. Do té se prostě banjo nehodí. Náš banjista je z toho celý blázen a vždycky říká: co s tímhle můžu dělat? Takže tempo je důležité, ale někdy je to obtížné, protože se těžko vyslovuje.

Jake Landers: Když napíšete písničku, je těžké dopředu říct, zda bude countryová nebo bluegrassová. Ale myslím si, že bluegrass spíše zahrnuje jedince, a to většinou v tragickém smyslu. Obvykle o něm vypovídá nějakým známým příběhem, který jste buď četli, nebo jste o něm slyšeli, nebo jste ho sami zažili, prostě takovým, se kterým jste dobře obeznámeni. Je možné napsat bluegrassovou píseň, která není o srubech v borovém lese a dívkách, které čekají v horách? Je možné ji napsat o událostech, které se stanou například ve městě? Jistě. Bluegrassová písnička může být o čemkoliv. Ať se to stane ve velkoměstě nebo v malém venkovském městečku. Ale myslím si, že s námětem musíte být dobře obeznámeni. Já sám žiju v maloměstě a o některých věcech, které se týkají velkého města, nebudu pravděpodobně vědět nic.

Dobrá melodie a dobrý text se líbí samozřejmě každému. Ale každý umělec má ještě svoji specifickou libůstku. Co máte v písničce nejraději? Bill Monroe: Nejraději jsem, když napíšu pravdivou písničku, pokud to jde. Napsal jsem jich už hodně, ‘Uncle Pen’ je tak pravdivá, jak jen je to vůbec možné, nebo třeba ‘My Little Georgia Rose’.

Jimmy Martin: Většina nashvillských autorů si myslí, že bluegrassové písničky jsou ty nejsentimentálnější, jak jen mohou být. S tím souhlasím. ‘Blue Moon Of Kentucky’ není sentimentální, je to dobrá písnička, ‘Mule Skinner Blues’ má dobrý text. V ‘I’ll Meet You In Church Sunday Morning’ se také textu nedá nic vytknout. Někdo si myslí, že ‘miláčku, vrať se, jsem tak smutný, že bych plakal’, tedy skutečně sentimentální píseň, to že je bluegrass. Ale bluegrass, který měl úspěch, měl vždycky dobrý text. Vezměte si třeba ‘Tennessee’ nebo ‘Widow Maker’, tohle má vynikající text.

Ralph Stanley: Rád zpívám duchovní písničky. Jejich smysl a citovost mi dělají dobře. Myslím, že také hodně záleží na melodii. Písnička může uspět třeba jen s melodií, ať už jsou slova jakákoliv.

John Starling: Myslím si, že mladí lidé se zajímají zejména o takový text, který má smysl a odpovídá skutečnosti. Ale těžko najdete dobrý text, který má zároveň dobrou melodii. Je hodně autorů, kteří píší krásné texty, ale jejich melodie mi nevoní. Někdy sedí oboje, ale zase chybí dobrý vokál nebo něco jiného, co je základem dobré kapely, jejíž písničky můžete poslouchat pořád dokola, aniž byste se nudili nebo usnuli.

Lester Flatt: Mám rád písničky s příběhem, které vám něco řeknou. Hodně písniček, které dneska člověk slyší, vystačí se čtyřmi nebo pěti slovy. Nic vám neřeknou a melou je pořád dokola.

Keith Whitley: Mám rád písničky s dobrým silným textem, dobrou melodií a dějem, něčím, do čeho se člověk může vcítit. Carterovi Stanleymu tryskají jeho slova z duše víc, než kterémukoli jinému bluegrassovému zpěváku. A stejně tak, když píše písničku. Nebojí se ji napsat přesně tak, jak to cítí. Když jsem ho viděl na jevišti zpívat, tak mě to zaujalo, že se mi kutálely po tvářích slzy. Takový to byl talent.

Jim McReynolds: Zpíváte lidem, těžce pracujícím dělníkům, lidem, kteří mají těžkosti. Myslím si, že v písničce musí být něco, co jejich problémům odpovídá, co je odráží. Jako v té staré písni ‘You Are My Sunshine’. Nemůže být nic prostšího, než říct: jsi mé slunce. Vzpomínám si, že jsme hráli na nějakém večírku v Long Islandu skupince jakýchsi intelektuálů, kteří měli možná víc peněz, než jste kdy sami viděli pohromadě. Požádali jsme je, aby zpívali s námi a jediná písnička, kterou znali opravdu všichni, byla právě ‘You Are My Sunshine’.

Jesse McReynolds: Venkovští písničkáři pracují obvykle se skutečnými příběhy, takže si podle jejich písniček můžete udělat obrázek o jejich době. Ale do většiny bluegrassových písniček, které děláme, zvlášť u těch rychlejších, je těžké dostat nějaký příběh. Ale v zásadě souhlasím s tím, že bychom měli dělat písně, které by byly srovnatelné s těmi, co dělají country zpěváci. Nikdy nic nepředstavím třeba pod ‘Roll In My Sweet Baby’s Arms’ nebo pod ‘Salty Dog Blues’. Ovšem třeba Country Gentlemen a některé nové kapely se teď odvážili dělat s některými moderními tématy. Myslím si, že by tohle mohlo pomoci.

Charlie Waller: Předpokládám, že se každému stalo, že mu z něčeho až běhal mráz po zádech, z dobré melodie nebo z krásné básně. Ale oboje dohromady, to už je věc! Mnohokrát drží písničku jenom melodie nebo jenom text. Klidně nazpívám písničku, která má špatný text, ale dobrou rychlou melodii, která se pěkně poslouchá. Ocením oboje, ale přece jenom více straním textu. Mám rád, když je inteligentní. Na našich deskách nenajdete moc milostných písniček. Na smutných písničkách není nic špatného. Lidé rádi pláčou. Ale v country jsou všechny písničky tohoto typu o tom, jak ‘mě milá opustila, sbalím si šest kufrů, ty si vezmeš stůl a já židli a budeme nešťastní do konce života’. Takovéhle písničky nesnáším.

James Monroe: Mám rád smutné písničky. Vždycky se při nich ve mně něco pohne. Cítíte se potom smutně? Ano, asi ano, je to asi nějaký komplex. Z takových písniček si něco odnáším. Moderní písničky nemohu snést. Mám rád ty, ve kterých má příběh smutný nádech.

Red Allen: Duchovní zpěvy, to jsou písně, které opravdu vnímám. Když zpívám náboženskou píseň, mrazí mě v zádech. Mohu zpívat i cokoli jiného, ale velmi zřídka to není něco doopravdy smutného. Mám rád smutné písně. Miluji je. Celý můj život byl smutný.