Šumava

Týden na Šumavě s Matýskem. Moc pěkné hory to jsou a jejich ponurá krása (jak píše Emil Kintzl ve své knize) je přesně to co mám rád.

Snad knížka splnila svůj úkol a připomněla cosi, co by nemělo být zapomenuto, snad vzbudila zamyšlení. Místo velkých slov svůj užitečný podíl v ní měly zachovalé fotografie, které naštěstí nemohou, tak jako někdy slova, lhát. Ať vás, milí přátelé, Šumava stále jen hladí svou ponurou krásou. (Emil Kintzl)

Sto jarních kilometrů

Po dlouhé době výprava na kole. V sobotu ráno jsem si naplánoval kolečko, nahrál ho do GPSky, hodil do batohu petku s vodou, dva banány a hurá ven. Cestou na Pernštejn jsem nesl kolo na zádech, brodil se po kolena vodou, bloudil po loukách, ale plán jsem dodržel. Ale uznávám, že mě to tentokrát psychicky zmohlo. Od Nedvědic už se mi vůbec nechtělo šlapat. Domů jsem ale dojet musel. Krajinu na východ od Doubravníku mám z dřívějších výprav zafixovanou jako cyklistickou smrt – pořád do kopce a z kopce, žádné odpočinkové úseky. No a právě tamtudy jsem se vracel do Brna. Uff.

Trasa na cykloserveru – 105km, nastoupáno 1874m

Lednice na kolech

V neděli jsme do auta nacpali dvě kola, vozík, celou naší malou rodinku a vyrazili na jih. Zaparkovali jsme v Sedlci a celé odpoledne jsme drandili po cyklostezkách Lednicko-Valtického areálu. Nádhera. Najeli jsme asi 35 kiláků a až na zaprášeného Matýska (příště musíme vozík lépe utěsnit) to byl výlet s pěti hvězdičkama. Sem se ještě vrátíme. Třeba na hromadný výlet s Vidlákama?

Svrateckou vrchovinou

Odpolední vyjížďka ve třiceti stupních. Plány byly velké, ale výsledná trasa byla nakonec mnohem skromnější. V Žernovníku jsem si dal černé pivo a další dvě hodiny jsem kolo doslova tlačil. Vedro mě tentokrát udolalo. Jinak ta hospůdka v Žernovníku – „U Zvěřinů“ – tak tu všem vřele doporučuji – venku v udírně jsou nachystané klobásy a ryby, točí se několik druhů piva a obsluha je téměř domácká.

Mapa trasy (53km, 1275m)

Budečské rybníky

Sobota, zima, zataženo, mokro a silný vítr – podzimní počasí jak má být. Jel jsem na kole z Rudy do Žďáru a zpátky. Nepočítaně rybníků, vylidněné vesničky, poletující listí, liduprázdné lesy, zmrzlé nohy, tma, hlad a žízeň. Ze Žďáru skoro padesát kiláků proti silnému větru, neskutečná fyzická i psychická dřina. Dojel jsem jak spráskáný pes.

Trasa na cykloserveru (92km, 1300m)

Bluegrass session ve Velkém Vrbně

Na zapadlé horské chalupě pod Paprskem jsem se po deseti letech potkal s muzikantskou bandou z Karviné.  Jsem rád, že se oprašují stará přátelství – a zrovna na mém oblíbeném Staroměstsku. Kromě hraní, popíjení a poflakování se kolem krbu jsem se pěkně projel na kole. V pátek, to jsem byl ještě na Vysočce, s Márou do Toulovcových maštalí, v sobotu ve stopách Aloise Nebela a v neděli po loukách nad Starým městem.

Trasy na cykloserveru: Pátek (Toulovcovy maštale), Sobota a Neděle.